Umění meditace 3

Tyto nauky a praxe jsou velmi prospěšné a lze je provádět s různými perspektivami a mnoha způsoby.

Někdy se člověk necítí dobře, a dostává se do jistého nezdravého vnitřního rozpoložení, kdy vidí věci černě a tím si vytváří nehezký svět. Vhledem a moudrostí buddhismu je, že se stavy mysli lze pracovat, je možné je měnit a rozvíjet zdravé a prospěšné stavy a postoje. Rozvoj (bhávaná, dosl. meditace) čtyř nezměrností očišťuje a zušlechťuje naši mysl i srdce a pomáhá nám žít ve světě, který je více přátelský a podporující. Na hlubší duchovní úrovni jsou čtyři nezměrnosti metodami, jak očistit problematické emoce (kléša) a překročit omezené pojetí sebe sama jako oddělené individuality do stavu neduality a jednoty.

Laskavost neboli přátelství (skt. maitrí) vůči sobě a druhým je stavem svobody od agrese, frustrace a zlosti. Soucit (karuná) je lékem na neurotickou posedlost sebou samým, sebe-důležitost a lhostejnou neúčast na utrpení druhých, a podobné obranné mechanismy nezdravého ega.

V dnešní době je důležité oceňovat, vážit si a být vděčný za vše dobré, co v životě máme. Rozvíjet radost (muditá) z malých dobrých věcí a vlastních úspěchů léčí pocity nedostatečnosti a radost z úspěchů a ctností druhých léčí žárlivost.

Nezměrná rovnost (upékšá) je kvalita, která pomáhá překročit obvyklé vzorce připoutanosti a odporu, skrz které obvykle nahlížíme lidi a situace.

Vysvětlení významu z hlediska tradičního buddhizmu (podle učení Abhidharmy, buddhistické psychologie a nauk lodžong, tréning mysli) i z hlediska moderního pojetí berouc v úvahu komplexnost mentality a osobnosti člověka žijícího v Evropě v roce 2023.

Z pohledu dzogčhenu jsou tyto čtyři ušlechtilé kvality již přítomny v okamžicích, kde mysl rozpoznává svůj skutečný stav (dharmatá). Přirozená vnitřní svoboda od emoce odporu/hněvu je laskavost – když mysl již nerozlišuje dualitu sebe a druhých, je nezměrnou a nepodmíněnou. Přirozená svoboda od sebe-uchopování a agrese je nezměrný soucit. Přirozená svoboda od závisti a žárlivosti je nezměrná radost. Přirozená svoboda od připoutanosti a odporu je rovnost.

Na cestě bódhisattvy (mahájána, velký vůz) jsou čtyři nezměrnosti součástí rozvíjení bódhičitty (probuzené mysli) záměru. Pochopení a praxe vychází z mahájánových súter a nauk indických mistrů jako Šántidéva (9.st.) Rozvíjení postoje bódhisattvy a tréninky mysli (lodžong) v principu bódhičitty jsou důležitou součástí praxe mahájány, což tvoří předpoklad tantry a také dzogčhenu.